Díky milému a nečekanému daru od Muzea romské kultury v Brně, které nám věnovalo několik svých publikací, jsme se rozhodli založit knihovničku pro klienty našeho projektu. V období červen 2020 – září 2022 projekt Amaro drom podpořil Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové v rámci programu Active Citizens Fund, což nám umožnilo portfolio půjčovaných knih významně rozšířit.

Knihy po dohodě zapůjčujeme osobně nebo zasíláme poštou. Výpůjčky jsou bezplatné (resp. za náklady na poštovné), ale nebráníme se dobrovolným darům na pořízení dalších publikací. Standardní výpůjční doba je 1 měsíc.

V současné chvíli Vám můžeme nabídnout k zapůjčení tyto publikace:

Aby bylo i s námi počítáno
SADÍLKOVÁ, Helena, SLAČKA Dušan, ZÁVODSKÁ Milada. Muzeum romské kultury. Brno 2018. ISBN 978-80-86656-37-3
Společensko-politická angažovanost Romů a snahy o založení romské organizace v poválečném Československu. Odkazem na společensko-politické změny v období Pražského jara, jež přispěly k založení prvních úředně uznaných romských organizací v Československu, se publikace připojuje k připomínce 50. výročí událostí roku 1968. Kniha se skládá ze dvou částí – první je tvořena výkladovými texty jednotlivých autorů, druhá část je edičním počinem obsahujícím kvalitní barevné reprodukce dvanácti vybraných archivních dokumentů z období let 1949–1969. Archivní dokumenty jsou doplněny obsáhlými historickými komentáři spoluautorů.

Lundská doporučení týkající se účinné účasti národnostních menšin na veřejném životě
Haag: Nadace pro mezietnické vztahy, 1999. ISBN 90-7598905-9
Ve svých Helsinských rozhodnutích z července 1992 zřídila Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pozici Vysokého komisaře pro národnostní menšiny (HCNM) jako „nástroje prevence konfliktů v jejich počátečním stadiu“. Lundská doporučení, týkající se účinné účasti národnostních menšin na veřejném životě, se pokoušejí srozumitelným jazykem vysvětlit obsah menšinových práv a ostatních norem, obecně aplikovaných  v situacích, ve kterých se Vysoký komisař pro národnostní menšiny angažuje.

Amendar
HORVÁTHOVÁ, Jana, SIGMUND HERÁKOVÁ, Alica, ŠIKLOVÁ, Jiřina. Muzeum romské kultury. Brno 2019. ISBN 978-80-86656-36-6
Pohled do světa romských osobností. Kniha obsahuje 254 životopisných medailonů romských osobností působících na území České republiky v průběhu celého 20. století. K této publikaci vznikla také stejnojmenná on-line galerie, do které budou postupně přidávány další medailony. Amendar si můžete pořídit i do Vaší domácí knihovny ZDE

Můžeme se domluvit | Šaj pes dovakeras
HÜBSCHMANNOVÁ, Milena. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. ISBN 80-244-0496-6.
Významná badatelka, zakladatelka české romistiky, ve své knížce hovoří o ochotě a schopnosti lidí se spolu dorozumět, o síle stereotypu, o různých reakcích na odlišnost, o mylné iluzi civilizační nadřazenosti i o tom, jak se začala učit romsky. Je základním vhledem do romské kultury a společenských zvyklostí, čtivě podané zlomky antropologické a sociologické teorie a nechybí ani autentické zkušenosti autorky a jejích romských přátel.

Dítě jiného etnika v náhradní rodinné péči
VANČÁKOVÁ, Martina. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2011. ISBN 978-80-87455-05-0.
Útlá publikace psycholožky, romistky a pěstounky přináší informace o problematice dětí minoritních etnik v pěstounské péči a osvojení v majoritních rodinách. Zabývá se základními otázkami specifických potřeb a identity dětí v náhradní rodině, nabízí otázky k zamyšlení, zda a jak vychovávat dítě jiného etnika, než jsme sami.

Romské dítě v náhradní rodině
VANČÁKOVÁ, Martina. Praha: Rozum a Cit, 2008.
Příručka pro zájemce o náhradní rodinnou péči přináší informace o dětech s romskými kořeny v náhradní rodinné péči z pohledu nepříbuzenské péče. Odpovídá na možné obavy z přijetí dítěte jiného etnika, zabývá se stereotypy a předsudky, popisuje šest typů přístupu náhradních rodičů k původu dítěte i praktické tipy pro podporu budování sebevědomí dítěte a jeho pozitivní identity.

Romské děti žijící mimo vlastní rodinu
Kolektiv autorů. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2007.
Sborník autorů ze Střediska náhradní rodinné péče i samotných dětí v NRP přináší přehled romské historie s akcentem na pochopení souvislostí se současným sociálním postavením tohoto etnika, vysvětluje rozdíl mezi etnonymem „Cikán“ a „Rom“ a problematiku sebeidentifikace. Přináší závěry výzkumu srovnávajícího postavení romských dětí v NRP v odstupu 20 let i první informace o tehdy vzniklém projektu Naše romské dítě, z nějž vyrostl projekt Amaro drom.

časopis Romano voďi
vydavatel: Romea, o.p.s. www.romea.cz
K dispozici na zapůjčení jsou starší čísla časopisu Romano voďi ze soukromé sbírky Martiny Vančákové.

Čalo voďi / Sytá duše: Antologie prozaických textů romských autorů Muzeum romské kultury. Brno 2007. ISBN 978-80-86656-11-3
Reprezentativní výbor přináší průřez literární tvorbou romských autorů od samých počátků romské literatury v Československu (konec 60. let) až po současnost. Korpus obsahuje padesát děl z pera dvou desítek autorů, je sestaven na základě excerpce romských časopisů (vycházejících v rozmezí let 1969-1972; 1990-2006), knižních titulů (1979-2006) a písemné pozůstalosti Mileny Hübschmannové. Výbor ctí zaběhnutou praxi dvojjazyčných romsko-českých publikací, povídky uvádí v jejich původní romské verzi a následně v českém překladu. Uspořádaly Jana Kramářová a Helena Sadílková.

Sar me phiravas andre škola / Jak jsem chodila do školy
FABIÁNOVÁ, Tera. Nakladatelství a vydavatelství ÚDO a Společenství Romů na Moravě. České Budějovice 1992. ISBN 80-901184-0-2
Dvojjazyčné romsko-české vydání autobiografického příběhu o tom, jak chodila do školy. Přední romská autorka a básnířka Tera Fabiánová se narodila 15. října 1930 v okrese Galanta. Její otec pracoval jako nádeník, matka se starala o pět dětí. Do roku 1946 vyrůstala Tera v „cigánské osadě“, pak odešla za prací do Prahy, kde více než 25 let pracovala jako jeřábnice a vychovala čtyři děti, z nichž Vojta zdědil po ní literární nadání. Tera Fabiánová chodila do školy pouhé dva roky, jak vypráví ve své autobiografické črtě, ale vzdělávala se sama zejména četbou. Patří mezi nejznámější romské autory.

Seznam není úplný, na jeho aktualizaci průběžně pracujeme

Romský chlapec a romská dívka si společně čtou v knize romských autorů Čalo voďi.